Navrhli jsme důstojné místo posledního odpočinku a veřejný prostor pietního parku: přírodní rámec mírně sklonitého území je východiskem i principem návrhu. Hřbitov komponujeme jako krajinářskou lokalitu, oddělenou stromy a doprovodnými keři od profánních funkcí okolí (ve vztahu ke sportovišti navíc za podpory stěn kolumbárií), naopak otevřenou do volné krajiny.
Komponovaná krajinářská enkláva sleduje přirozený sklon terénu a konfiguraci okolní krajiny. Prostor celého hřbitova je světlý a přehledný, jen volně členěný stromovými skupinami: přesto v něm návštěvníci naleznou klidná zákoutí, příhodná k rozjímání v osamění či v malé skupince. Intimní, vymezené stěnami se schránkami a zelení, jsou prostory jednotlivých oddělení kolumbária v západní části hřbitova, intimní jsou i zákoutí ve funkčních plochách zeleně, které jsou součástí areálu hřbitova – na sever a na jih od vlastní plochy pohřebiště; charakter těchto ploch je pokud možno ještě více krajinářský a zároveň intimní, v severní části navazuje na sousední lesní porost. Atmosféru hřbitova spoluutváří i krajina a vzdálený horizont na severní a východní otevřené straně jeho obvodu.
Architektonické součásti hřbitova (brána / vstupní a servisní objekt, stezky a pěšiny, zpevněné plochy v prostoru kolumbárií a rozptylové loučky, lavičky a svítidla) i jeho zeleň jsou navrženy se zřetelem k úspornosti investiční i provozní. Terén hřbitova a konfigurace skupin jednotlivých druhů hrobů optimalizují režim srážkových vod – eliminují splachy při přívalových deštích i následné vysýchání: výsledkem je minimalizace uhlíkové stopy i nákladů na údržbu zeleně nejen v letních měsících.