Publikace Michala Šourka

Vedle jiných efektů, pandemie onemocnění covid_19 zviditelnila urbánní veřejný prostor: teprve když nám jej lockdown odebral, uvědomili jsme si, jak moc pro nás znamená. To je šance pro architekturu, neúprosně odsouvanou na vedlejší kolej od padesátých let 20. století právě v důsledku toho, že se zpronevěřila svému poslání formovat veřejný prostor. Virtuální veřejný prostor ovládaný informačními a komunikačními technologiemi nabízí k praktickému užívání prostředí virtuální nebo rozšířené reality. Zásadně prostorová, komunikativní povaha architektury se v tomto prostředí setkává s historickou příležitostí změnit paradigma procesu svého vzniku: v prostředí virtuální reality snad konečně, namísto dosavadní tvorby obrazů architektury, architekti budou moci tvořit architekturu bezprostředně – respektive tvořit virtuální dvojčata budoucích architektur. V situaci obnoveného vědomí hodnot fyzického veřejného prostoru se uzavírá kruh: virtuální veřejný prostor, který se před šesti tisíci lety začal odštěpovat od urbánního veřejného prostoru, je připraven poskytnout prostředí, ve kterém se architektonická idea bude rozvíjet bezprecedentním způsobem – bezprostředně, snadno, s vyšší produktivitou a k vyšší kvalitě své materializované podoby – součásti vystavěného prostředí.

Celou publikaci Michala Šourka najdete ZDE.